Šetri slzami

Premiéra: 16.4.2023, Ticho a spol.

„Keby sú všetci ako ty, tak je svet pekne na …“

Šetri slzami je príbehom z detskej izby. Príbehom rozvíjajúcej sa ekologickej úzkosti a hľadania východísk. Príbehom boja Dávida s Goliášom. 

Laurin príbeh je i príbehom mnohých iných – tých, čo už boli, sú a ešte budú. Tých, ktorých pohltil boj s mocnejšími ako sú oni sami. Opustených vo veľkých vojnách, v ktorých malý človek nemôže zvíťaziť. Citlivých žijúcich vo svete plnom zlých správ.

„Laura je mladá. Chodí na výšku a žije u rodičov. Laura nie je ničím zaujímavá, nič moc tam toho nie je. Trpí obsedantno–kompulzívnou poruchou, má rada prírodu a verí v Boha, ale tvrdí, že neverí v toho kresťanského, verí len v toho svojho… Laura nemá rada matematiku ale má rada čísla. Laura tvrdí, že chce bojovať.“

Čo je klimatická úzkosť?

Klimatická úzkosť je v psychológii pomerne nový pojem, ktorý popisuje súbor nepríjemných pocitov ako sú hnev, strach, smútok. Prichádzajú vtieravé nutkavé myšlienky, ktoré sú plné obáv z budúcnosti.

Môže sa objaviť aj pocit bezmocnosti, neschopnosť konať, pocity viny, problémy so spánkom, tlaky na hrudi a podobne. „Samozrejme, ide o stav, ktorý môže mať rôznu intenzitu,“ vysvetľuje psychologička Miroslava Šudila Žilinská.

Ako vzniká?

Tento typ úzkosti sa objavuje u ľudí, ktorí majú radi prírodu a laicky alebo odborne sa zaujímajú o témy životného prostredia a podľa Šudila Žilinskej rezonuje najmä medzi tínedžermi a mladými dospelými, ktorí váhajú, do akého sveta privedú vlastné deti, prípadne sa sami obávajú, aký bude ich život o 30 rokov.

„Ako však ukazujú výskumy, musíme byť v takých zovšeobecneniach opatrní, pretože klimatická úzkosť sa vyskytuje naprieč generáciami a svetadielmi. A úprimne, existenčné obavy už pociťujú komunity mnohých regiónov, ktoré sa pre klimatické zmeny alebo nešetrné zásahy človeka smerom k prírode stávajú neobývateľné,“ dodáva odborníčka.

A čo s ňou?

„Riešenie klimatickej úzkosti spočíva v tom, že sa človek zmení. Obmedzí napríklad cestovanie autom a bude viac chodiť peši. Prípadne, začne nakupovať tovary bez ťažko rozložiteľných obalov, jednoducho začne byť aktívny.“

„Nebičovať sa za to, že si kúpime plastovú fľašu s vodou, ak žiadnu inú nevieme na rýchlo zohnať a vodu potrebujeme. Každý človek je nedokonalý. Dôležitá je v tomto smere snaha s tým niečo robiť.“

Ďalšie čítanie:

“ Názorů na původ a dataci ekologických problémů lidstva v čele se změnou klimatu existuje mnoho. Relevantní ovšem je, jak je vyřešit. Když se od zmíněných teorií obrátíme k budoucnosti, podle Malma, Kellera nebo Kleinové nezbývá než změnit společenské uspořádání.

Opravdu je to však potřeba? Nablyštěná reklama, materiály ekologických neziskovek nebo školní učebnice nás přesvědčují, že změnu klimatu, vymírání druhů a změny ve fungování ekosystémů vyřešíme především změnou našich spotřebních voleb, toho, jak nakupujeme a individuálně žijeme. O žádném společenském problému prý nemůže být řeč. Tento názor rozvíjejí i někteří environmentalisté. Podle Hany Librové v „jakžtakž vybalancovaném ekonomickém sociálním a kulturním systému, do něhož není radno zasahovat“, nezbývá než se individuálně snažit o ekologicky příznivý skromný životní styl a doufat, že ostatní udělají totéž.”

Premiéra: 16.4.2023, Ticho a spol.

“Dle nové dohody mají volné moře chránit správní nástroje, z nichž neefektivnějším jsou mořské chráněné oblasti (MPA). Samotné oblasti nejsou přímo geograficky identifikované na mapě, měly by však zahrnovat několik oceánských biomů, být vzájemně propojené koridory a posilovat odolnost oceánů vůči různým stresorům – od změny klimatu po znečištění. Návrhy na konkrétní místa zřízení MPA budou podávat samotné smluvní strany.

Slabou stránkou nové dohody je, že tento svůj nástroj nepodmiňuje například zákazem rybolovu nebo těžby v chráněných oblastech. První taková ochranná oblast byla zřízena v roce 2010 v oblasti souostroví South Orkney mezi Argentinou a Antarktidou na návrh Spojeného království. Plocha oblasti je o něco větší než území České republiky a součástí opatření je v tomto případě právě i zákaz komerčního lovu ryb.”

Asi polovina světové populace se přinejmenším část roku potýká s nedostatkem pitné vody. A bude hůř, varovala zpráva Organizace spojených národů. „Blízký východ intenzivně pracuje na získávání sladké vody z té mořské. Pokud se tak ale činí ve velkém, nese to s sebou značná ekologická rizika,“ varuje klimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho.

Podle stávající definice masové vymírání znamená vyhynutí alespoň tří čtvrtin všech biologických druhů během necelých tří milionů let (což je rozmezí, které je v kontextu geologického času chápáno jako poměrně krátké). Podle některých vědců jsme na cestě právě k takovému masovému vyhynutí druhů, ovšem v řádu pouhých několika staletí. Zatímco předchozích pět masových vymírání mělo své přirozené příčiny, to dnešní se děje v důsledku neudržitelných lidských aktivit. I proto někteří mluví spíše o „masovém vyhlazení“ druhů člověkem.

Inscenácia vznikla v rámci opencallu KRÍZA 2022.
 
Vznik inscenácie podporil Fond na podporu umenia a Nadácia Tatra Banky. Ďakujeme.

Inscenačný tím

Scénografia a svetelný dizajn: Stanislava Nerečová
Kostýmy: Zuzana Čupajová
Dramaturgia: Tereza Trusinová
Asistent réžie: Michal Onduš
Réžia a text: Martina Havierová 

Obsadenie

Patrícia Balajová
Alžbeta Palanová